Naše firma se zabývá výrobou ručně zdobeného skla a jejím cílem je dosáhnout kvality a originality našich výrobků, kvalita je pro naši Firmu Sklo Šteigl prioritou, nabízíme broušené sklo, malované sklo, umělecké sklo a dále starožitné sklo, nápojové sklo, dekorativní sklo, pískované sklo, ryté sklo, svatební skleničky, maturitní skleničky a vybavení do hotelů a restaurací. Dále pískujeme loga firem.
Tavením skloviny v sklářské huti v pánvových nebo vanových pecích vzniká surovina, ze které zkušení skláři foukají výrobky různých tvarů a velikostí do bukových nebo hliníkových forem dle požadavku zákazníka. Z formy jde výrobek do chladící pece.
Po vychlazení se opukne vrchní část od sklářské píšťaly a poté je možné polotovar dále zpracovávat, brousit, pískovat, leptat a leštit. Polotovar putuje do brusičských dílen, kde se dále zpracovává, brousí se jednoduché, ale i velmi náročné a složité dekory a designy.
Po hrubém vybroušení dekoru nebo designu, odchází výrobek do chemické lázně, kde se leští a dostává potřebný třpit a lesk.
Pokud je třeba, brousí se další jemné matové brusy, hvězdy atd.
Dnes se převážně brousí na diamantových kotoučích, ale používají se i klasické karborundové kotouče různých profilů, velikostí a zrnitostí.
Jedná se o velmi náročný a složitý proces než vznikne originální výrobek, který proslavil zručné české skláře na všech kontinentech po celém světě.
Výroba skla
sklo – anorganický produkt tavením ochlazený do pevného stavu bez krystalizace (tzv. přechlazená kapalina)
sklářský kmen – směs suroviny, ze kt. se sklo taví
vsázka – sklářský kmen + střepy › doba tavení se zkrátí, zkvalitnění suroviny
frita – A: prudce zchlazené utavené sklo...dnes
B: polotavenina, spečenina (není hotový produkt)...arch., historie
teplota tavicí – kolem 1450 dnes, 1300°C ve vrcholném středověku
teplota pracovní – 1100 °C
sklo pokud nebarvené čiré/nazelenalé
Sklo a sklářské suroviny
hlavní složky: SiO2 – křemen, nebo sklářské písky + alkálie – sodné (NaO2) nebo draselné (K2O)
pomocné složky: čeřiva, barviva (oxidy kovů – Fe: zelená, žlutá; CuO: červená; CoO: modrá)
skla sodno-vápenatá – vápník větš. součástí skl. písků či alkálií
natronové (minerální sklo) X popelové (soda z popela mořských rostlin)
skla draselno-vápenatá – z popela vnitrozem. rostlin, z potaše
alkálie – umožňují, aby se sklo roztavilo (snižují t. tavení)
vápno – zlepšuje kvalitu skla (ale když něco, neodolné vůči korozi)
Dějiny bádání skla
sklářství – starověk a raný středověk – hl. náboženské
od antiky 1. zájem o výrobu skla
18. st. - rozsáhlé sbírky antických skel zprac. do katalogů
veřejná anketa fr. časopisu 1765 › uznání stejného stáří výroby skla i kovu
využití ant. písemných pramenů
Plinius: Naturalis historiae
objev skla fénickými kupci nahodile (u ohniště) – užíváno až do 20. st. › ve 20. st. odmítnut princip nahodilosti, ale zisk zkušeností při výrobě kovu a keramiky – vznik připsán Egypťanům využití přírodovědných metod při výzkumu skel.
